Je zde plesová sezóna a my jsme si pro vás připravili článek na toto téma. Když je řeč o plesích, není možné nezmínit s tím spjatou etiketu. Abychom vám podali nejpřesnější informace, čerpali jsme od těch nejlepších. Rady co do společenského chování jsme pro vás vyčetli v knihách pana Ladislava Špačka, který se tímto tématem dlouhodobě zabývá. Chcete-li s námi zůstat v kontaktu, nezapomeňte se přihlásit k odebírání novinek nejen z naší zlatnické dílny, ale také světa šperků. Jednoduše se k odběru přihlaste zde.
1. Tradice stará jako starověké Řecko samo
Ač se plesy jeví jako poměrně moderní záležitost, jejich tradice sahá až do antického Řecka. Jejich původ lze vystopovat v oslavách boha vína Dionýsa, na kterých se tančilo a zpívalo. Zvláštní místo na těchto antických bálech zaujímal průvod bakchantek, satyrů, neboli faunů, a dalších lesních božstev. Tyto obřady, které byli spojené s hojnou konzumací vína, měly především za úkol vzdát dík za bohatou úrodu. Tato tradice se v nejrůznějších podobách zachovala až do dnes. Ve středověku byly bály výsadou především šlechty. Rozmach plesů u nižších stavů přineslo až 19. století, kdy ve Vídni vzniká valčík, v Polsku mazurek, v Česku polka. České plesy 19. století měly však trochu jinou podobu, než jakou známe dnes. Krom tance se zde i recitovalo a zpívalo, především pak písně a básně s obrozeneckou tématikou. Jako neúnavný pořadatel bálů se vryl do historie především Josef Kajetán Tyl, autor textu české hymny.
2. Proč není plesová sezóna v létě?
Asi každý z nás se nad tím někdy v minulosti už pozastavil. Proč je plesová sezóna v zimě? Důvod je víc než pragmatický. V době kdy o pořádání plesů rozhodovala šlechta byl rok rozdělen do čtyř ročních období, dle možností maximálního využití potenciálu veřejných radovánek. Jaro náleželo svatbám, horké léto cestování a pobytu na plovárnách, u řek a rybníků. Podzim byl neodmyslitelně spojený s odlovem divoké zvěře, tedy hony. V zimě počasí nedovolovalo žádnou z těchto kratochvíl a šlechta se sjížděla do měst, aby se věnovala večeřím, tanci a ostatním zábavám v na tu dobu relativně dobře vytopených sálech. A poněvadž ženy na podzim trpěly mužům hony, pak se zase ony rády prosazovaly na plesech, bálech či jiných akcích konaných v zimě.
3. Těžko na cvičišti, lehko na tanečním parketě!
Ženy, nikdy nepodceňujte roli včasné přípravy. Chcete-li zapůsobit novými šaty, vyzkoušejte si v nich pobýt nějaký čas doma, než vyrazíte na ples, případné nedostatky se projeví v klidu a bezpečí domova, kde ještě budete moci vyvodit následné úpravy. To samé platí o obuvi. Parfém výjimečně můžete zvolit výraznější a těžší. Co se týče finalizace outfitu, jít na ples s jaksi „holým“ krkem je z hlediska etikety společenské faux-pas, jehož jsme v poslední době častěji a častě svědky i v případě známých a uznávaných osobností české kultury. K večerní róbě s odhaleným dekoltem zkrátka a dobře šperky patří, bez nich budete vypadat téměř jako nahá. K slavností příležitosti, jakou je ples, se výborně hodí zlaté sady s kameny, ladí-li kameny s barvou šatů, pak jste přípravnou fázi zvládla na jedničku. K plesovým šatům se však rozhodně nehodí laciná bižuterie. Nemáte-li šperk vhodné barvy, zvolte raději neutrální zlatý řetízek s decentním přívěskem, či v případě masivnějších řetízků bez přívěsu. K róbě také perfektně ladí vyčesané vlasy, v tom případě by žádná žena neměla opustit dům bez náušnic. I v případě, že nemáte propíchnuté ušní dírky, opatřete si náušnice s klipsy.
4. Plesová etiketa, aneb co se sluší a co se sluší méně
Plesy v dnešní době pořádá kdekdo, proto se značně liší míra formálnosti daného plesu. Musíme tedy pokaždé individuálně zhodnotit, co je a co není únosné pro danou příležitost. Ať už však jdete na ples do opery, nebo na hasičský ples, mějte na paměti, že se vždy jedná o vrcholnou společenskou událost. Ženy by dle pana Špačka mohou zvolit velkou večerní, šaty na ramínkách, nebo bez ramínek. Mohou odhalit tolik dekoltu, kolik si mohou dovolit. Barva i materiál šatu je svobodnou volbou každé ženy. Povinností však jsou punčochy a boty na podpatku. Pánové mohou sáhnout po klasickém smokingu nebo běžném černém obleku. Bílé bavlněné rukavičky, které si pamatujeme z tanečních, již naštěstí nejsou dávno povinností.
5. V lásce a válce je vše dovoleno, v tanci ne!
Plesy mají svá nepsaná pravidla etikety, které je záhodno dodržovat, pakliže si nechceme uříznout kardinální díl ostudy před takříkajíc nastoupenou popravčí četou. Pánové, první tanec patří vždy vaší partnerce a žádné jiné. Poté můžete směle vyzvat jinou ženu k tanci. Vyzve-li však někdo jiný vaši ženu, je slušné, ba dokonce povinné, vyzvat jeho partnerku k tanci také. Platí zásada, že chce-li muž vyzvat zadanou ženu k tanci, měl by prvně požádat jejího partnera. A teď pozor! Dle zákonů etikety žena i její partner může výzvu cizího muže zdvořile odmítnout, nesmí po dobu následující písně však jít tančit ani jeden z nich s jiným partnerem.
6. Prekérní situace v sále a předsálí
Není snad potřeba příliš podrobně vysvětlovat, že tančit bychom měli ohleduplně ke svému okolí i partnerovi. Pánové by neměli křečovitě tisknout dámu, podobné manýry i pan Špaček doporučuje ponechat na pozdní hodiny snad někam do baru. Je mužovou povinností vést partnerku do míst, kde je na tanečním parketu dostatek místa. Vede ji ovšem tak, aby se cestou vyhýbali ostatním párům. Pokud jen přece dojde ke kolizi s jiným párem, omlouvá se vždy muž, a to i za ženu. Muži, mějte vždy na paměti, že ženu smíte držet jenom a pouze za levou lopatku, ne výše a hlavně ne níže! Téma rozhovoru by mělo být spíše povšechné a lehké, bavíme se zkušenostech s tancem, o společných přátelích (pozor, to neznamená pomlouvání). Když dojde na nejhorší, a sice vleklou trapnou chvilku ticha, zabrousíme na vděčné téma počasí. Věřte, že toto téma ocení i váš taneční partner. Po tanci ženu doprovodíme na její místo a aspoň pohledem poděkujeme jejímu partnerovi.
7. S hodováním počkejte na doma
Součástí plesů bývají i hojné rauty a švédské stoly. Je však vždy dobré odhadnout míru a správnou kombinaci jídel. Trpíte slabým žaludkem či jinými zažívacími problémy, doporučujeme sáhnout po lehkých jídlech a zelenině. Naopak nikdy nepodceňujte příjem obyčejné pitné vody. Ta by nikdy neměla chybět na stole. Nezapomínejte pravidelně pít vodu, i když přitom pijete lehký alkohol, jako je víno, protože i to silně dehydruje, stejně jako každý jiný alkohol. Tanec je fyzicky náročná aktivita. Šli byste běhat nebo do posilovny bez lahve s vodou? Jste-li duševně zdrávi, pak zřejmě ne. Tanec je stejně náročný jako běh a ztratíte jím hodně vody. Proto dbejte na důslednou hydrataci.
8. Kdy přijít a kdy odejít, toť otázka
Na rozdíl od divadla, na ples se v zásadě nechodí přesně na čas, kdy ples začíná, ale nejpozději byste měli být přítomni v sále do prvního předtančení, kdy se obvykle ples zahajuje. Odchod z plesu je v podstatě na vás a vašem protějšku, je nepsaným pravidlem, že před půlnocí z plesu odchází pouze Popelka, my ostatní smrtelníci bychom neměli odejít dříve, je to společensky neslušné. Odcházet bychom taky neměli však po druhé hodině ranní.
9. Hazard není pro všechny
Součástí plesů je obvykle i tombola. Než se rozhodnete investovat své peníze do zakoupení lístků, ujistěte se, že rozumíte poslání této kratochvíle. Tombola neslouží k obohacení vás ani nikoho jiného, jedná se o společenskou hru, která částečně může finančně pokrývat náklady pořadatele. Jinými slovy to, co do tomboly vložíte pravděpodobně nedostanete nazpět. Berte tombolu spíše jako formu dobročinnosti, než jako hazard a nenechte si případným neúspěchem pokazit večer váš i vašich přátel. Komentování úspěšnosti jiných párů je ovšem taktéž krajně neslušné.
10. Nejdůležitější rada závěrem
Damy a pánové, naše desátá a poslední rada zní: „dobře se bavte!“. Není třeba být vždy neustále svázaný společenskými pravidly, přece je prokázáno že smích a tanec prodlužují lidský život, tak se koukejte odvázat a pořádně si užít tutu plesovou sezónu.
